Athény: Jako maratonci jsme cítili až povinnost si v checklistu odškrtnout místo, kde to všechno začalo

Athény nejsou moc hezké město, je tu ještě víc kapesních zlodějů než v Praze a toaletní papír odhazují do odpadkového koše. Kdyby tu nebyly památky a nebylo Fedippida, tak tu mají tak stokrát méně turistů. Nicméně památky tu jsou, Feidippidés doběhl, tak jsme přiletěli i my. Jako maratonci jsme cítili až povinnost si v checklistu odškrtnout místo, kde to všechno začalo. No a tak jsme vyrazili.

8.11.2018

Den začíná o půlnoci, kdy ve složení Kačerovi-Vabrouškovi vyrážíme autem do Berlína, na letiště Berlin-Schonefeld.

Auto necháváme na parkovišti několik set metrů od letiště- McParking, odkud jede Shuttle Bus na letiště. Na letišti máme asi 2 hodiny času, odlétáme 6:20 v mlze.

Let trvá 3 hodiny a tak jsme těsně před 10:00 místního času v Athénách.

Na letišti kupujeme jízdenku na metro. Z letiště je speciální lístek za 10 euro. Vysedáme na stanici Megaro Moussikis. (Jsme stále trochu zmatení z místní abecedy….naštěstí jsou tu běžně nápisy v angličtině).

Bydlíme v bytě (pronajato přes Booking.com v ulici Sisini 19, asi 4 minuty pěší chůze od metra.

Poté co si koupíme v bistru bagetu a ubytujeme se, si jdeme lehnout. Spíme do 17:00. Pak vyrážíme na procházku, kupujeme lístek na metro na další dny – cena je příznivá, lístek na 5 dní za 9 eur. Potom zakotvíme na večeři v místní restauraci, kterou nám doporučil správce našeho bytu. Zase se podivujeme nad cenou. Souflaki se pohybují od 2 do 3 eur, velké chody ( které běžný smrtelník nemá šanci sníst) asi za 7 až 10 eur. Tyhle ceny jsou samozřejmě v podnicích zaměřených na místní obyvatelstvo, v zapadlejších částech …. turistické restaurace se pohybují asi na dvoj až trojnásobku ceny.

Po večeři se ještě chvilku potulujeme ulicemi v okolí. Nákup potravin a samozřejmě vína.

Ochutnáváme místní víno Retsinu. Pro nás chuť nezvyklá, ale po sklence je to už všem jedno J

Pátek 9.11.2018

Ráno jdou kluci běhat…Pavel snad poprvé od svého zhoršení radikulárního syndromu. Přibíhají nadšení z výhledu na nedalekém kopci.

Po snídani, kolem 9:30, vyrážíme do ulic. Jedeme metrem na stanici Syntagma….je zde náměstí a budova parlamentu.

Pokračujeme pěšky až dojdeme k prvním antickým ruinám – Temple of Zeus. Kupujeme lístek, který zahrnuje 6 vstupů na antické památky v Athénách, za 30eur.

Po shlédnutí Temple of Zeus jdeme úzkými uličkami k Akropoli s hlavním chrámem Parthenon. Vzhledem k tomu, že je listopad, je tu turistů pomálu. Na každém rohu však stojí hlídači s píšťalkou u pusy a když se někdo dotýká staveb, začnou pískat. Taky pořád slyšíme „Don´t touch the marble“ .

Nedaleko Parthenonu se chceme vyfotit s vlajkou. Ale osud nás stihne stejný, jako osahávače mramoru. Píšťalka a zákaz.

Po návštěvě největší atrakce se vydáváme hledat čtvrť Psiri, abychom se najedli. Cestou však neúmyslně procházíme čtvrtí plnou přistěhovalců a místní spodiny. Kvete tu černý obchod. A já se bojím nejen o kabelku ale snad i o život.

Nakonec se dostáváme k tržnici s čerstvým masem a rybami. Procházíme. Prodavači pokřikují něco řecky a snaží se prodat. Nad stánky s čerstvým masem se tu pohupují zavěšené celé kravské hlavy nebo skelety nejrůznějších zvířat. Jen pro otrlé povahy…. a žaludky.

Nedaleko tržnice poobědváme.

Grill mix pro 4 osoby – mleté maso, maso na špejli, hranolky, cena 27 eur. Máme co dělat abychom to snědli.

Pak jedeme metrem ze stanice Monasteriki do stanice Faliro,a odtud ještě pár stanic tramvají ke stadionu, kde je registrace na maraton.

V maratonském balíčku, kromě startovního čísla jsou i trika. Výrobce Adidas, jsou lehce větší než by odpovídalo běžné velikosti. To se Ctiborovi nelíbí, tak si kupuje ještě lépe padnoucí bavlněné triko s logem maratonu.

Pak po shlédnutí přístaviště jdeme na autobus. Čekáme na něj asi 30 minut a pak zažíváme extrémní MHD tlačenici. Zlaté metro. Ale autobus staví taky až u domu, za což jsme po celodenním chození vděční.

Doma si dáváme víno, hrajeme tantrix a jdeme spát.

Sobota 10.11.2018

Ráno vyrážíme zase až před desátou. Jedeme metrem na Monasteriki. Metro je na stejnojmenném náměstí s kostelíkem. Je zde plno místních i prodejců suvenýrů.

Jdeme k Hadriánově knihovně, pak k Řecké Agoře a velkolepější a dochovanější Antické Agoře. Zde je i jedna stavba zrekonstruovaná, za spolufinancování Rockefelera.

Nedaleko je Kerameikos, tam jsou ale jen přízemní ruiny a tak nejdeme ani dovnitř a hledáme už místo k obědu. Obědváme špagety v bistru Pasta on the go. Je to nedaleko stanice metra Omonia.

Po obědě jedeme domů na siestu.

Spíme do 16:30 a po páté hodině vyrážíme na nedaleký kopec, Lycabettus hill,pokochat se výhledem na osvětlené Athény.

Nahoře na kopci je kostelík, kde zrovna probíhala řecká svatba…přišli jsme však až na závěrečné focení.

Výhled stojí za to. Akropole je nasvícená a je krásně vidět. Cestou dolů si dáváme víno. Doma už jen lehká večeře a příprava na zítřejší maraton.

Neděle 11.11.2018

Kluci mají budíček 5:30. Odjíždějí autobusem, zajištěným organizátory, do Marathonu na start.

Hlavní závod – marathon – běží 18500 lidí – běžců – nadšenců-bláznů. V rámci závodního dne byly i kratší tratě. Celkem snad 40.000 běžců.

Holky budíček v 8:00, pomalý start a v 10:00 vyrážíme do ulic. Jedeme na stanici Panepistinio, kde se nachází neoklasicistní trilogie – knihovna a budovy university. Jdeme po hlavní třídě kolem budovy Parlamentu do hlavního parku – Nation Garden. Zde kromě zeleně mají i malý zvěřinec. Ptactvo ve voliérách, kozy, ovce, králíky.

Potkáváme konečně kromě bezdomovců i rodiny s dětmi.

Zjišťujeme, že máme ještě hodně času a tak vyrážíme do muzea MUZEUM OF THE CITY OF ATENS. Je to malé místní muzeum, ale jsou zde historické fotografie a obrazy, zejména Akropole, dále pak užité umění konce 19. a počátku 20. století.

Kupujeme obří koblihu a jdeme čekat na kluky na stadion. Je zde hodně lidí. Naštěstí se však na obřím stadionu rozptýlí. Kluci dobíhají spolu – jak avizovali – za 4 hod. 23 min. Davem se pak protloukáme do metra a jedeme na jídlo blíže k domovu. Je neděle a Řekové mají zavřené obchody a také některé restaurace. Nakonec jdeme do rybí restaurace a rozhodně nelitujeme. Po jídle se dostáváme na byt asi kolem 17:00. Kromě Pavla všichni usínáme.

Budíček je pro mě v 18:30. Spánek byl osvěžující. Potom si už jen dáváme toasty a hrajeme

Tantrix.

Pondělí 12.11.2018

Budíček v 8:00. Po snídani vyrážíme do moderního nového Muzea Akropole.

Budova je postavená a stejně situovaná jako Parthenon, na který je i odsud krásný výhled.

Muzeum je věnováno Akropoli, nic jiného než pozůstatky z Akropole zde nenajdete. Je velkolepé. Vstupné pouhých 5 eur.

Odsud před polednem vyrážíme na oběd. Jedeme metrem na stanici Omonia. Pak cestou do Národního archeologického muzea hledám vhodný podnik na jídlo.

Po obědě trávíme asi 2 hodiny v muzeu. Vstupné zase 5 eur. Velké výstavní prostory a oproti Muzeu Akropole jsou zde i expozice z jiných než antických období Athén. Jednou z nejslavnějších je bronzová socha chlapce na koni.

Po muzeu se přesouváme kousek metrem ze stanice Syntagma na Monasteriki. Naposledy chceme načerpat tamní atmosféru. Ctibor hledá bleší trh, ale ten bývá hlavně o víkendu, v pondělí večer je zde jen pár prodejců u hlavní silnice. Prodávají vše, doslova vše co našli někde na půdě, co už dávno mělo skončit v popelnici nebo co ukradli. Jdeme kolem Muzea iluzí a rozhodujeme se, že se dovnitř podíváme. Šli jsme a nelitujeme! Nové, interaktivní muzeum. Optické klamy.

Poté hledáme ulici Pitaki, kde podle internetu mají být zavěšeny nejrůznější světla, ale asi jsme slepí a nic nevidíme.

Večeře ve stejné restauraci jako 1. večer.

Ráno taxi na letiště. Letecky zpět do Berlína. Autem domů.