Jak se běhá v… Austin, Texas!

Austin je hlavním (ale zdaleka ne největším) městem amerického státu Texas. Kvůli barům s živou hudbou si říká “Live music capitol of the world“ a není to vůbec přehnané. V poslední době (já sem jezdím služebně už 17 let) zažilo toto město bouřlivý rozvoj zejména díky technologickým gigantům. Je zde hlavní sídlo firem DELL a mého chlebodárce – National Instruments, a také významné pobočky Intelu, Googlu, NXP a dalších. Díky dlouhodobému sledování a zejména zdejším kolegům a přátelům, se mi podařilo trochu nakouknout do místní sportovní komunity. Dovolil jsem si sepsat pár postřehů:

Co z internetu a průvodců možná nepoznáte na první pohled, ale na místě vás zarazí velmi brzy, je láska Austiňanů k běhu a sportu obecně. Na rozdíl od svých texaských sousedů Dallasu, Houstonu a San Antonia nedisponuje kluby v NHL, NBA, ani NFL (americký fotbal). Místní klub amerického fotbalu Texas Longhorns hraje „pouze“ univerzitní ligu NCAA. Tu ovšem kvůli prestiži zdejší University of Texas, jejím podílu na celkovém počtu obyvatel města, a možná i trochu z nouze, považují místní fanoušci za „čistší“ a „opravdovější“ než milionářskou NFL. Takže když ji tým v roce 2005 vyhrál po dlouhých 35 letech, bylo celé město na nohou. V Austinu žije i cyklistický hříšník Lance Armstrong, jehož bouřlivé oslavy po zisku sedmého titulu na Tour de France v roce 2005 jsem zde měl možnost zažít. Údajně zde pořád vlastní kavárnu, jejíž španělský název „Jedno zrno“ nejen popisuje kvalitu vstupní suroviny, ale je i narážkou na jeho tělesné postižení po léčbě rakoviny varlat.

Díky univerzitě a pracovním příležitostem přitáhlo město v posledních letech mnoho mladých lidí, a ti chtějí mimo práce i sportovat. A nejjednodušším sportem, jak je známo, je běh. Takže běžců je tu opravdu hodně. Libovolné sobotní ráno na „profláklých“ trasách připomíná našinci spíše vyprodaný závod. Dlouhá léta jsem zažíval město pravidelně v srpnu, kdy odpolední teploty úspěšně atakují obávaných 100 stupňů. Sice Fahrenheita, ale i po převodu na pana Celsia se dostaneme poblíž vražedné čtyřicítky (ve stínu). Není proto divu, že zejména v létě místní vyrážejí na běh brzy ráno. O víkendu za rozbřesku (cca 6:30), místní běžecký klub „Gazelles“ se schází dokonce i ve středu v 5:30! Jejich pozvánku jsem kvůli přesčasu v baru raději zdvořile odmítnul.

Naštěstí je Austin na texaské poměry docela zelený a netrpí až takovou vlhkostí jako např. Houston. Městem protéká řeka Colorado (souvislost s tokem v Grand Canyonu je jen trestuhodným omylem starých prospektorů bez GPS), kterou sada přehrad rozděluje na několik „jezer“. Stezky kolem nich a všechny mosty nabízejí komfort, o kterém si český běžec může nechat jen zdát: šotolinové běžecké stezky, bezbariérové rampy místo schodů, pítka s vodou, posilovací nářadí a o víkendu občas i sponzorované iontové nápoje v ledem chlazených barelech.

K mému překvapení nedávno „Town Lake“ přejmenovali na „Lady Bird Lake“. Ne, že by se tu přemnožily berušky. To by místní kolonie netopýrů, sídlící pod hlavním Congress Bridge, a čítající desetitisíce hlav, asi nedopustila. Musel jsem pracně vypátrat, že to souvisí s přezdívkou manželky bývalého prezidenta Lyndona B. Johnsona (oba z Texasu), která se zasloužila o přeměnu smrduté bažiny na výstavní rekreační areál lákající nejen běžce. Dávám jí „Like“ in memoriam! Cca před třemi lety došlo k dalšímu vylepšení, kdy město postavilo nad vodami přehradní nádrže betonovou „Board walk“ v délce téměř 2 km. Odolná konstrukce a betonový povrch dá sice kloubům běžců pořádně zabrat, ale pohled na vodu pod nohama a panorama mrakodrapů na protějším břehu je úchvatný. Není divu, že právě zde je nejoblíbenější trasa místních běžců. Samozřejmě hned někoho napadlo využít i rozlehlé vodní plochy, velkého parku  Zilker (v Texasu je všechno větší) a uspořádat zde triatlon Capital of Texas (CapTex Tri).

Komu by kolem jezera chyběly kopce, může šplhat z „down-townu“ (možno brát doslova) na sever ke kapitolu a univerzitě, nebo na západ až na Mt. Bonnel. Cedrové lesíky a výstavní vilky chytře zakrývají nevysoké, ale zato neustálé vlnky v krajině. Právě zde trénují šťastlivci, kteří se kvalifikovali na Boston marathon, na jeho obávaný Heartbreak Hill.

Austin se hemží běžci a pro ně se zde pořádá mnoho závodů. Místní běžci ovšem tvrdí, že konkurence ve zdravém a mladém městě je neskutečně tvrdá, takže jinde se dá snáze dosáhnout dobrého umístění 🙂 .

 

Hlavní a zajímavé závody:
Cap 10k – dubnový závod na 10km, jehož se účastní přes 20 000 běžců!

Austin 3M půlmaraton – vyniká jednosměrným profilem převážně z kopce (plynulý sestup o 120 výškových metrů), což představuje tolerovaný doping téměř zajišťující nový osobák (časy cca o 5 minut lepší než na rovině!). Koná se v lednu pro cca 7000 účastníků.

Austin Marathon – start i cíl únorového závodu je na Congress Avenue a 1 okruh vede na obě strany řeky. Nabízí i 5km a půlmaratonskou distanci pro celkem cca 18000 sportovců.

Ironman 70.3 Austin – koná se koncem října v/poblíž jezera Walter E.Long cca 20 mil východně od centra města.

Ironman Texas – Ten je sice až u Houstonu, nicméně stojí za zmínku, že v roce 2018 půjde zároveň o Mistrovství Ameriky. V roce 2017 zde závodilo několik českých špičkových triatletů (Holinka, Mika…), bohužel nikomu závod příliš nevyšel. Dubnový termín je pro Evropany náročný na zimní přípravu, i když podmínky byly letos prý docela příznivé. Šeptanda tedy řady českých závodníků asi příliš nerozšíří.

V Austinu též vznikl nový okruh F1, ale není mi známo, že by se otevíral běžeckým závodům 😉

Foto: úvodní by Bruce Lemons (flickr.com), zbytek autor